K výrobě masivních dřevostaveb, srubů nebo roubenek se často používá surové dřevo. To v sobě obsahuje určité množství vody, která je vázaná na vnitřek buněk, nebo je volně mezi jednotlivými buňkami. Po zabudování do stavby nastává čas vysychání dřeva. K tomu dochází odpařováním vody.
Nejdřív se odpařuje volná voda, pak mezibuněčná a jako poslední se odpaří voda vázaná v buňkách. Při uvolňování vody ze dřeva dochází k tvarovým změnám dřevěných prvků, zejména ve směru kolmém na vlákna. Délkové změny dřevěných prvků jsou však minimální. K největším změnám dochází právě při uvolňování buněčně vázané vody.
U přírodních dřevostaveb je nejlepší nechat dřevo vyschnout zabudované ve stavbě. Mokré dřevo je lepší k opracování a zabudováním do stavby předejdete kroucení a deformaci dřeva.
Vlhkost vytěženého dřeva z jehličnatých stromů je zhruba 40–60 % podle dřeviny a doby kácení. Přirozeným vysycháním se dřevo dostane na
18–20 %, tedy na tzv. vzducho suchou vlhkost. Vlivem zahřívání dřeva se dá vysušit až na 8–10 %. Takže ve vytápěném srubu nebo roubence může dřevo dosahovat vlhkosti 6–12 %Venku pak vlhkost většinou neklesá pod 14 %.
Dřevěné stěny si nejčastěji sedají ze dvou důvodů. Prvním z nich je zatížení. Jeho vlivem si sednou jen o pár milimetrů, a to v průběhu montáže například zatížením střešní krytinou. Druhou příčinou je vliv vysychání, které je podstatně delší a významnější proces. Je nutné počítat s celkovým sednutím masivní stěny o 6 %. To znamená, že si srubová nebo roubená stěna z přírodního dřeva sedne o 6 cm na metr výšky stěny. Nejedná se zrovna o zanedbatelnou hodnotu a je nutné s ní počítat.
Sedání dřevěných stěn z přírodního masivu nemusí být rovnoměrné, má na něj totiž vliv několik aspektů. Nikoho nepřekvapí, že stavby budou vysychat rychleji v teplém letním období než v zimě. Dokonce i světové strany zde hrají roli. Jižní strany vysychají rychleji než ty severní.
I po technologické přestávce, kdy necháme konstrukci přirozeně vyschnout, nám po dokončení topení v domě dřevo stejně ještě o pár centimetrů sedne. Neoddělitelnou součástí vysychání dřeva jsou výsušné praskliny, které mohou být někdy obrovské, a rány, které vysychání doprovází.
Stavba v sobě má několik konstrukcí, které si nesedají a musí se ke dřevu jistým způsobem připojit. Jedná se především o komín, okna a dveře, vnitřní nedřevěné příčky a předstěny, rozvody vody a topení, schodiště nebo vestavěný nábytek. Všechny konstrukce, co si nesedají a připojují se na dřevěné masivní konstrukce, se musí napojit dilatačně tak, aby si dřevěné stěny mohly sednout. Dilatační prostor by měl být minimálně 6 % z dané výšky.
Například pokud jsou dveře vysoké 2 metry, měl by být prostor pro sedání nad dveřmi pro sedání být minimálně 12 cm s rezervou 15 cm, protože je potřeba počítat s kroucením dřeva a s prostorem pro stlačení izolačního materiálu.
Všechny konstrukční detaily pro napojování různých konstrukcí na masivní dřevěné stěny jsou vyřešené a popsané, takže realizační firma, která dodává srub nebo roubenku, je musí znát. Pokud firma tyto konstrukce sama nedodává, měla by majitele upozornit a předat mu materiály, podle kterých správně postupovat. Je proto klíčové vybrat si kvalitní firmu, která má s masivními konstrukcemi zkušenosti.